Vše o společenství vlastníků jednotek

Co je to společenství vlastníků jednotek?

Společenstvím vlastníků jednotek zákon rozumí právnickou osobu, která je způsobilá vykonávat práva  a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných části domu a je zapsána do obchodního rejstříku.

Vznik společenství vlastníků bytu, domu (jednotek).

Společenství je právnickou osobou zvláštního typu, která vzniká přímo ze zákona (viz. ustanovení § 18 občanského zákoníku), v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztrahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků.

Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky, spoluvlstníci jednotky jsou společnými členy společenství.

Předmětem činnosti společenství

jsou podle zákona veškeré věci spojené se správou, provozem a opravami společných části domu, popřípadně výkon činnosti související s provozováním technického zařízení v domě.

Konkrétní vymezzení tohoto pojmu najdeme v nařízení vlády č. 322/2000, kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek, kde je předmět činnosti společenství vlastníků definován nepoměrně konkrétněji.

Orgány společenství vlastníků jednotek

každé společenství musí mít minimálně dva orgány:

• shromáždění vlastníků (dále jen "shromáždění")
• výbor společenství (dále jen "výbor")

Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství. Zákonná lhůta pro první schůzi shromáždění je 60 dnů po vzniku společenství a svolává ji původní vlastník budovy, což je u nás ponejvíce to které město, či družstvo.

Schůze shromáždění a její cíle

Na první schůzi shromáždění, kromě již zmiňovaného schvalování stanov, volí orgány společenství, tj. vždz výbor a eventuálně další orgány podle stanov společenství, tedy např. kontrolní komisi. O průběhu schůze musí být pořízen notářský zápis.

Shromáždění se musí konat alespoň jednou ročně a schází se z podnětu výboru nebo vlastníka či vlastníků jednotek, kteří mají minimálně čtvrtinu hlasů.

Aby bylo shromáždění vůbec schopné se unášet, je třeba , aby byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů a zákon zná celkem čtyři způsoby hlasování shromáždění:

1)             k přijetí usnewsení o yměně obwsahu prohlášení vlastníka budovy, o  schválení nebo změně stanov, o uzavření zástavní smlouvy o zástavním právu k jednotkám je zapotřebí souhlasu tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů                    
2)             k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkájící se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek
3)             ke zvolení člena výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech vastníků
4)             v ostatních případech je k přijetí usnesení yapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů

Výbor společenství vlastníků

Výkonným orgánem spoleenství je výbor, který musí mít vždy alespoň tři členy.

Výbor či pověřený vlastník má rovněž důležitou funkci statutárního orgánu společenství. Za výbor jedná navenek předseda, kterého výbor volí z řad svých členů.

Písemný právní úkon musí být vždy podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Je-li  statutárním orgánem piověřený vlastník, stačí pochopitelně k písemnému právnímu úkonu podpis jeho samotného. Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka činí 2 roky, zíkon nezakazuje, je to logické, být opětovně zvolen do výboru.